Chci zasílat novinky e-mailem.
Jihočeské sdružení celiaků
Kritéria při stanovení stupně závislosti (PDF)
Příručka nejen pro rodiče diabetických dětí MPSV 2010 (PDF)
Diabetická hymna
Průvodce životem s cukrovkou
Lázeňská léčebna Mánes (leták)
Sociální pomoc Písecka
Benkor
KATALOG POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH A DOPROVODNÝCH SLUŽEB NA PÍSECKU (PDF)
Ocenění studentů ČVUT za vynález glukometru
detskydiabetes.cz
S inzulínem jednoduše
Stručné shrnutí úhrad od 1.12.2019
Kalkulačka ročního limitu senzorů, vysílačů, přijímačů
Pavel Šporcl.
Hanka Křížková.
pan senátor Krejča
Southwestern company
poděkování houslistovi Pavlovi Šporclovi
poděkování Nadaci Agrofert
Zde najdete materiál ke stažení. (přihlášky,pozvánky...)
Na táboře se mi líbily hry, výlety, kamarádi. Nuda nebyla. Naučil jsem se pár nových věcí, např. co si vzít jako diabetik na cesty, co udělat, když jsem v potížích a jak co používat Co bych přidal je basket, softbal a vybíku proti instruktorům. Nelíbil se mi polední klid a budíček. V jídelně dobře vařili. Tenhle tábor se mi líbil a CHCI JET PŘÍŠTÍ ROK!
Bavila mě hra Na kaktusy, Pepíčku, pípni!, Kuře řeklo a baví mě kreslit. Jsem tu, protože mě to tady baví, tábor mi dal nové kámošky a kamarády. Máme nejlepší instruktory. A cestujeme kolem světa.
Tento tábor mi naději, že nejsem sama s touto nemocí. I když jsou občas na táboře lidí na ostatní zlí, přes to se mi tady hodně líbí, a budu sem i nadále jezdit, jestli mě vezmou. Na táboře bych nic neměnila, líbí se mi, baví mě to tady, nejvíce mě baví hry, které tady hrajeme. Je tu skvělá parta, která mi dává dobrou náladu.
Tento tábor mi dal opravdu hodně a hodně mě bavil. Našel jsem si tu spoustu kamarádů a naučil se týmovou spolupráci, povzbuzování a podporovat lidi kolem sebe. Na dalším táboře bych dal více míčových her, ty mě hodně baví. Každý den hledačka po areálu je pro mě trochu nuda. Největší poděkování si ale zaslouží paní doktorky za úžasnou péči.
Letošní tábor byl opět skvělý, jak programem, tak co se kolektivu týče. Většina aktivit byla zábavná a užil jsem si je i přesto, že jsme v nich nutně nemuseli vyhrát. Bohužel všechno má někdy svůj konec a konec tábora přišel dříve, než bych čekal. S tím souvisí i to, že se pro mě jedná o poslední tábor (aspoň z pohledu účastníka – dítěte). Možná i pro to jsem si to užil o poznání více. Se svou skupinou 10 jedinců jsem občas pokulhával na pomezí znalostí a beznaděje, ale vždy nás zachránila něčí nápaditost či důvtip. Snad zase někdy… P.S. Děkuji za úžasnou organizaci tábora i program Zdeňce a všem, jež se na něm podíleli!
Tento tábor se mi líbí, dává mi plno krásných zážitků a zkušeností. Jsem ráda za tolik úžasných lidí, které jsem tu potkala a strávila s nimi 14dní prázdnin. Vážím si toho, kolik her je pro nás připravených. Vždy, když máme náročný program, nechají nás si odpočinout, zbytečně nás nezatěžují. Hodně obdivuji vedoucí a doktory, kteří se o nás bez přestávky starají celé dva týdny a vždy jsou tu pro nás, když něco potřebujeme. Jsem ráda, že na tábor jezdím z vlastního rozhodnutí a že mě do toho rodiče nemusí nutit. Každý rok se na tábor moc těším a doufám, že se to nezmění!
Na táboře se mi líbí, jezdím sem ráda a s radostí. Hodně se tu naučím a mám spoustu hezkých zážitků. Mám tu i kamarády, se kterými si užiju spoustu zábavy. Líbí se mi tu úplně všechno. Jsem ráda, že se takové tábory konaj.
Letos, stejně jako každý předchozí rok, jsem si užil prvních 14 dní prázdnin snad nejlíp, jak jsem mohl. Cos mi asi nejvíc líbilo, že jsme se setkali známá parta, ale i starší kamarádi se sem vrátili jako instruktoři. Další věcí je, že jsem se letos konečně přestal chovat jako idiot, s tím, že mě tu nic nebaví, začal jsem se snažit a užil jsem si to mnohem víc. Teď, když na to totiž vzpomínám, bych si za sebe nejradši nafackoval. Nejvíc mě teď mrzí, že už se sem nikdy nebudu moct vrátit jako dítě a bezstarostně si užívat hry a jiné radosti, které nám tu připravují. Kdybych mohl, tak teď nejraději lusknu prsty a vrátím se o 5 let zpět a vracet se za zážitky furt a furt dokola. Moc a moc bych chtěl poděkovat všem instruktorů, praktikantům, doktorům, zdravotníkům a dalším pomocným silám, že to se mnou vydrželi, a doufám, že jsem jim alespoň trochu pomohl, protože oni mně ano, a to moc! Doufám, že se nerozpadneme a budeme se všichni ještě vídat. Takže díky moc všem za nejlepší tábory a bohužel AHOJ!
Tento tábor je nejlepší a mnoho mi toho dal. Jsou tu skvělí kamarádi a kamarádky, a také vedoucí, sestřičky a praktikanti. Tábory od Diacelu mají skvělou tématiku, proto baví jak velké, tak i malé. Tenhle tábor mě naučil mnohé o cukrovce, co jsem ještě nevěděl. Jsem tady, protože mě to tu baví a nám tu mnoho kamarádů. Nejlepší je to, že setu nikdo nebude nudit, protože je tu bohatá náplň celého tábora. Pokaždé se sem rád vracím.
Na tábory jsem začala jezdit hlavně kvůli kamarádům. Jsem tady podruhé a lituji, že jsem začala jezdit tak pozdě. Tenhle rok jsem si našla spoustu nových přátel, které mám nade vše ráda. Také jsem se přiučila, jak se sbalit na cesty, když mám cukrovku a další nové věci. Na táboře jsou skvělé hry a hlavně instruktoři. Jsem ráda, že má tu možnost sem jezdit.
Jako každý rok jsem se na tábor moc, moc těšil. Vždy se těším, až uvidím své kamarády a také na to, jaké bude téma. Ze všeho nejvíc se těším na to, že se sejde č0 dětí a zahrajeme si hry, které se ve dvou hrát nedají.
Jezdím sem, protože mě to tady baví, učím se nové věci a potkávám super lidi. Odnáším si hodně zajímavostí o diabetu, hodně nových zkušeností a zážitků. Bavilo mě tady hodně her a různé akce, jídlo bylo dobré a je tady hodně dobrých lidí. Instruktoři jsou nejlepší. Také mě bavily různé kreslící soutěže. Naučila jsem se různé nové sporty a hry. Je to nejlepší tábor.
Letošní tábor jsem si jako vždy moc užila. Byla spousta zábavných a nových her, které si člověk zahraje jen málokde, když se jim vyloženě nevěnuje. Každý si odpočine od domova, telefonu nebo od kamarádů, je zase v jiném prostředí, tak to snad pomůže každému se trochu odreagovat. Za všechno, co děláme a je to skvělé, patří obrovský obdiv Zdence, která tohle všechno pořádá, a stále ji to baví!
Tábor se mi líbí, mám tu hodně kamarádů, nikde jinde bych tolik suprových kamarádů nenašla. Na táboře jsem šťastná. Je tady krásné prostředí. Baví mě, když hrajeme boží hry. Máme ty nejlepší vedoucí. Z tábora mám hodně krásných zážitků!!! A Že mám cukrovku (diabetes) mi už vůbec nevadí.
Nikola napsala velice obsáhlé Hodnocení, které jsem si moc ráda přečetla. Přepisuji však jen určité části, Nikola to určitě pochopí :) …Já to tu opravdu miluju. Jezdím sem už 8 let a nikdy mě to zatím neomrzelo. Zbožňuji tady ty lidi, mám pocit, že si s nimi rozumím mnohem líp, než s kýmkoli jiným. Zdá se mi, že tu všichni vytváříme jednu rodinu. Všechny nás spojují stejné problémy, a proto si všichni tolik vzájemně pomáhají. No, a tohle místo…. S každým malým koutkem tady se mi pojí spousta vzpomínek, na které už prostě nezapomenu, i kdybych chtěla. Je to tu prostě krásný. Ten výhled, no, Můj Bože…! Víte, zatím jsem nenašla místo, které by mi vice připomínalo ráj. … Ale, chcete vědět, co mě tady na táboře nejvíc stresuje? Čas. Už od začátku se jen bojím, že mi nezbývá dost času na to, abych si to tu užila. …. Na tyhle dva týdny se těším celý rok a nikdy nejsem zklamaná. Připadá mi, že právě tenhle čas žiju víc než za celý zbytek roku. Tím nemyslím 2 měsíce prázdnin, ale tyhle 2 týdny tábora.. Pořád vzpomínám na ten pocit, když jsem sem přijížděla. Pamatuji si můj první rok tady, tenkrát jsem teprve měla jít do 1.třídy. Vybavuji si, jak jsem stála na balkoně jednoho z pokojů a sledovala, jak auto mých rodičů pomalu odjíždí. Tehdy jsem se hned rozbrečela. Ale teď, teď už brečím jen na konci… Ty konce jsou takové, protože vím, že to už končí, vím, že ztrácím něco, co tolik miluju. Ale po těch letech jsem se s tím už smířila. Předpokládám, že se z toho, že je tenhle tábor u konce, budu vzpamatovávat zase několik týdnů, ale nikdy nebudu litovat toho, že se rodiče poprvé rozhodli mě sem vzít.
Jezdím sem kvůli kamarádům a kvůli tomu, že je tu zábava a různé věci, co doma mít nikdy nebudu. Letos jsem se přiučil něčemu o cukrovce. Hodně mě bavily hry: kaktus, únikovky a karty. A hodně se mi líbilo pouštění lampionů, doufám, že se mi to přání splní. A taky doufám, že budu moct jet i příští rok, i když tady už nebude bratr.
Jako každý rok začínám s tím, že se mi tu strašně moc líbí, ale to bych se opakovala. Tento rok byl něčím úplně jiný. Poznala jsem mnoho nových kamarádů, našla jsem si tady i toho nejlepšího člověka. Mám mnoho nových zážitků a vzpomínek, na které nechci nikdy zapomenout. Začínám si myslet, že si každý rok tábor užívám čím dál, tím víc. Sice jsem každý rok starší, některé hry mě opravdu nebaví, ale užívám si více přátelství a chvil, kdy se smějeme, brečíme, povídáme si a objímáme se. Tento rok jsem dostala i bezlepku a hodně lidí mi ukazuje, že se se dvěma závažnýma nenocema dá žít. Tábor mi hodně pomáhá ohledně cukrovky, sice ji mám už 7 let, ale pořád některým věcem nemusím rozumět. Každý rok nám představují novinky a vychytávky k cukrovce. Teď, když odjíždím, bojím se, že nebudu s mými nejlepšími kamarády, to se mi ještě nestalo. Ale jsem za to ráda. Vždy budu jezdit na tento tábor, i když nechci být někomu v budoucnu vedoucí.
Každý rok mi dá tábor hodně, ale tenhle je fakt super! Dozvěděl jsem se hodně o cukrovce i celiakii. Jsou tu super lidi – vedoucí i kapitáni. To, co pro nás dělají to jen tak někdo nedokáže, různé programy a hry. Nejvíc se mi líbil program „Oživení golema“. Luštily jsme různé tajenky a kódy, odemykali zámky. Tenhle tábor byl moc pěkný.
Na dia tábory jezdím moc rád. Většina lidí se zde chová úplně přirozeně, na nic si mezi sebou nehrajeme, a tak tady vznikají pevná přátelství, kvůli kterým se na tyto tábory moc rád vracím. S některými lidmi se vidím i mimo tábor. Dlouho dopředu se na tyto tábory těším. Nevadí mi ani to, že za celých 14 dní strávíme na mobilu cca hodinu. Těším se nato, protože atmosféra mezi námi je tady opravdu super, a já si na mobil ani nevzpomenu. Všechny aktivity, které tady děláme, ať už sportovní hry nebo přemýšlecí, výlety či diskotéka nás neuvěřitelně stmelují. Myslím si proto, že každý ví, že je zbytečné se hádat. Tu aktivitu stejně budu muset udělat. A tak se o to všichni dělíme s chutí a baví nás to. Tak vznikají pevná přátelství.
Tenhle tábor se mi hodně líbí, protože chodíme do lesa, k bazénu a na různé výlety. Mám tu hodně kamarádů, kuchařky dobře vaří a jsou tu teplé peřiny :). Instruktoři jsou hodní, připravují pro nás hry, párty pyžamovou i kostýmovou. Mrzí mě, že se po týdnu mění doktoři.
Diacel je super tábor, můžeš tu potkat hodně kámošů a kamarádek. Je tu zábava a málokdy nuda. Můžeš tu zjistit nějaké nové věci o cukrovce. Hrajeme tu hodně her. Nějaké hry jsou známý, nějaké neznáš. A já jsem jel proto, že je tady zábava a chtěl jsem potkat kamarády.
Tenhle tábor mě naučil docela hodně věcí, které jsem nevěděla, nebo jsem o tom věděla jen málo. Jsou tu hrozně fajn lidi a mám je ráda. Instruktoři i ostatní, co se o nás starají, jsou fajn. Na tenhle tábor jsem chtěla jet, protože se mi loni líbilo. Máme tu zábavné programy a přednášky. Nejvíce se mi asi líbil celodenní výlet. Tenhle tábor byl zatím nejlepší, na kterým jsem kdy byla.
Na tábor jsem jel kvůli tomu, že tu je zábava, a taky kvůli kamarádům. Z tábora si odvážím to, že mám spolupracovat v týmu. Užil jsem si ho stejně jako každý rok. Nejvíc se mi asi líbilo „Oživování golema“. Kdybych měl napsat, jaký den se mi líbil nejvíc, tak bych napsal úplně všechny. Už se těším na další rok tábora, na kamarády a zábavu. A vařili tu moc dobře.
Každý rok mi přibyde nějaká vzpomínka, na kterou se nedá zapomenout. Tábor jsem si užila. Setkávám se tu s kamarády a také se dozvídám nové věci o cukrovce, které jsem nevěděla. Všechny dny jsou plné akcí a her. Některé se každý rok opakují, ale to nevadí, protože jsou pěkné. První týden tábora moc neutíká, ale za to ten druhý utíká strašně rychle. Už z něho pojedeme domů a musíme se rozloučit.
Diacel je nejlepší tábor na světě. Jsem tady, abych se něco nového naučil. Vaří tu moc dobře. Líbilo se mi chodit do lesa a hrát vybiku a fotbal. Naučil jsem se nové sporty, například Frisbee a přehazku. Našel jsem si tu nové kamarády.
Na táboře jsem letos popáté a každý rok si z tábora odvážím nezapomenutelné zážitky a také nové zkušenosti do života s cukrovkou. Každý tábor je něčím jiný, ale každý nás zabaví a užije se 14 dní v přírodě s přáteli., na které budu vždy s úsměvem na tváři vzpomínat. Na jiný tábor bych už nikdy nejela. Tolik programu jako je tady, snad nikde jinde není. Vždy budu vzpomínat na táborové zážitky a vždy se sem budu radostně vracet. Každý rok mě udivuje, jak to vše Zdeňka zvládá a s jakou energií pro nás, diabetiky a celiaky, vše připravuje. Děkujeme, Zdeni! P.S. Hynek je nejlepší instruktor.
Jezdím na tábor proto, abych potkala své kamarády a Zdeňku. Moc se mi tady líbí. Zdeňka je někdy trošičku přísná, ale není to tak zlý. Stará se o nás a máme SUPER zážitky. Docela bych chtěla změnit pokoje a diskotéku – aby byla dýl. Hrozně se mi líbil ten celodenní výlet. Bylo to hrozně boží. Stříleli jsme z luku, házeli oštěpem, taky mě pochválil jeden pán, že dobře střílím z pušky. Doufám, že mě Zdenka vezme i příští rok.
Na táboře jsem už poosmé, vždy je každý rok něčím jiný. Mám ráda tady to prostředí, lidi, hry, atd. Tento tábor mi dal hodně, protože jsou tady lidi, kteří jsou na tom podobně, jako já Dal mi nové informace, zajímavosti, vychytávky, ale hlavně kamarády a skvělé vzpomínky, na které nejde zapomenout. Každý rok se těším na ty lidi, skvělé hry a nápady, které vymýšlí instruktoři, kteří jsou všichni skvělí, a mají můj obdiv za ty nervy s námi :). Tábor mi dává hlavně tu „volnost“ bez internetu a jsem docela ráda, že tu nemáme mobilní telefony, protože nemusíme řešit různé blbosti. Hlavně, že Zdenička vymýšlí velmi dobrý program, že na ně úplně zapomenu. Tábor je super a snad budu moct jezdit nadále.
Téma bylo dobré a poznal jsem nové děti a přátele. Na táboře si užívám hlavně, když nám Zdenka dává bonbónek. Užil jsem si bojovku, bavila mě hra na balónky a vybíjená. Na pokoji jsem si taky užil, nejraději mám polední klid. Líbil se mi celodenní výlet, kde jsme házeli nože, stříleli z luku, házeli oštěpem a stříleli z pušky. Viděli jsme také, jak se oblékali Indiáni, jak žili lovci a jak nastražovali pasti atd.
Na táboře jsem už posedmé a myslím, že už to něco značí. Letošní tábor považuji za velmi vydařený. Moc se mi líbily jednotlivé hry a sportovní soutěže. Obdivuji každého, kdo ty hry vymýšlí. Bylo ale až moc času stráveného u bazénu. Byla jsem taky ráda za každé ozvláštnění, jako např. únikovky, horolezecká stěna…Nejvíce mě ale zaujal program, kde jsme bubnovali. Co se týká celodenního výletu, byl dobrý, ale protože jsme tam už jednou byli, tak pro mě, bohužel, nic zvláštního. Tábor byl jako celek skvělý, hlavně kvůli lidem a instruktorům. Děkuji všem, kteří tu s námi byli a vydrželi to. P.S. Hynek je ten nejlepší instruktor pod sluncem.
Tenhle tábor mi dal mnoho nových zkušeností a nových kamarádů. Nasbíral jsem hodně nových informací o cukrovce, např. jak přežít v divočině, a hodně dalšího. Nejvíc mě bavily míčové hry. Hlavně jsem rád, že jsem mohl vidět kamarády, které potkám pouze na táborech, se všema pokecat a popovídat si o zážitcích přes rok a zahrát si s nima super hry, hlavně na hřišti. Už teď se těším na další tábory, jak na zimní, tak na letní. Tenhle tábor jsem si mega užil a jsem rád, že jsem mohl jet.
Letní tábor mi dal hodně zkušeností o cukrovce, hodně zábavy a kamarádů. Kdybych tady nebyla, nepoznala bych tolik kamarádů, kteří ví, co je cukrovka. Nejvíc jsem si užil výlet, kdy jsem házela oštěpem a taky lana. Hry byly super. Na tomhle táboře bych nic neměnila, jenom, aby to neutíkalo jako voda. Jsem tu, protože mě to tu baví.
Tábor se mi líbil, spíš ten druhý týden, protože jsme si na sebe zvykli a šlo to. Jsem ráda, že jsme si to tento rok užili, a zároveň mě mrzí, že to pro hodně lidí bude konec. Doufám, že se s nimi ještě uvidím buďto na táboře nebo někde jinde. Je to tu fajn, všichni si rozumíme, i když někdy to vypadá, že nepřežijeme :). Ale je tu parta, co si pomáhá a ví co a jak. Děkuji strašně moc všem, že jsem si mohla užít tento tábor a že i v tmavých okamžicích jste pomohli a byli fajn. Děkuji ještě za to, že jste jeli a byli tu s námi. Jste fajn parta P.S. Hynek je nejlepší instruktor na světě, krásně čte a zpívá :)
Tábor mi dal přátele, rodinu a zábavu. Někdo je tu kvůli přátelům, někdo pro zábavu, já jsem tu kvůli obojímu, ale hlavně vůli tomu, abych neseděla doma na pohovce u televize. Příští rok se už s některými dětmi už nepotkám, ale poznám tu nové přátele. O tom to je, poznávat. Dozvídám se tu nové věci o cukrovce, jak si nastavovat inzulín a jídlo. Dobře tu vaří, jím tu jídla, která bych doma nejedla. Moje skupina je moje rodina :)
Na tábor se vždy hodně těším nejen kvůli aktivitám, co děláme, ale hlavně na kamarády, protože nikde jinde bych nepoznala tolik skvělých lidí se stejnými problémy, jaké mám já. Vždy se zde naučím něco nového nebo ze svých zkušeností pomůžu někomu dalšímu. Hlavně tady zažiju spoustu skvělých zážitků, které bych jinde nezažila. Také díky skvělým doktorkám a instruktorům, kteří nás toho hodně naučili, když jsme byli menší. Teď jim musíme pomoct naučit to ty menší děti, aby to pak ony mohly učit další děti.
Tenhle tábor se podle mého názoru hodně poved l. Měli jsme různé hry, které jsem si většinou užívala a ozvláštněný den únikovkou a bubnama. To byl vážně skvělý den a ještě to tu nebylo. / Poznámka: A nemohlo být, celé odpoledne a podvečer vyšlo na 50 tisíc korun díky spolupráci s mým kamarádem, který vyzval ke spolupráci další = solventní firmy :)/ Užila jsem si ty části tábora, které se opakují, například: zpívání s kytarama, lana, bungee running, dokonce i bojovku. Přestože jsme ne vždy vyhrávali, měli jsme skvělý tým, a to je opravdu důležité, protože s týmem trávíme nejvíce času, a když tam není dobrý kolektiv, není to moc fajn. Přišlo mi, že letos nebylo tolik lidí, kteří tábor kazili jako minulý rok. Všem došlo, že tím nekazí náladu jen sobě, ale i ostatním. Kromě běhání kvůli ukradeným křupkám, to bylo v pohodě. Jsem ráda, že tento tábor mi dal tolik skvělých kamarádů, ale hrozně mě mrzí, že bydlíme tak daleko od sebe, a mimo tábory se skoro nevidíme. Většina mých kamarádů už je moc stará a příští rok nepojede. Opravdu doufám, že se ještě někdy uvidíme. Na tento tábor budu vzpomínat jen v dobrém. P.S. Hynek je nejlepší instruktor.
Tento tábor mi dal odpočinek od sourozenců a také rady do života s cukrovkou. A také nové kamarády a kamarádky. Zažil jsem spoust srandy, zábavy, i trochu smutku. Většinu času jsem se nenudil a vyčistil si hlavu od problémů a povinností.
Na tábory jezdím hodně moc rád. Jsou tu super vedoucí a nejvíce dobří kamarádi. Vždy je tu nabitý program. Zažívám tu všechny pocity – radost, smutek, vztek a nejvíc je tu sranda. Na letňáku jsem podruhé díky Majklovi, ale hlavně Zdeňce. Hrajou se zde jak sportovní, tak logické nebo strategické hry. Co mě baví nejvíce? Všechno. Osobně bych nic neměnil, protože JE TO TU VÁŽNĚ SUPER. A upřímně obdivuji Zdeňku i ostatní vedoucí i sponzory, že na nás mají tolik nervů a nevadí jim s námi strávit čas. Takže tímto bych chtěl poděkovat Zdeňce a doufám, že mě vezme příští rok taky, i když bude Majklovi 18 let (samozřejmě, když bude volný místo). TAKŽE MOC A MOC DĚKUJU!
Letošní tábor byl už od začátku trochu odlišný od těch devíti předešlých, kterých jsem se zúčastnil. Vrátil jsem se podesáté, abych opět prožil trochu jiné dva týdny, než na které jsem zvyklý v Praze, s jinými lidmi než se vídám každý den. Jelikož jsem dorazil o den později než všichni, tak jsem se na těch pár jedinců těšil ještě víc. Hlavní věc, proč mi přišel letošní tábor jiný, byl nabitý program. Možná, že je to jen můj dojem, ale přišlo mi, že nás tento rok navštívilo ještě více společností, které nám program velmi obohacovaly a zpestřovaly. Protože jsem tu byl už po několikáté, tak jsem se mnoho nových věcí nedozvěděl, ale nevadilo mi si je poslechnout znovu. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, co se na táboře jakkoli podíleli za to, že nám všem takto umožnili prožít skvělých čtrnáct dnů. Doufám, že se budu mít možnost ještě párkrát vrátit
Každý rok je pro mě automatické, že první 2 týdny prázdnin trávím tady, na táboře nikdy bych to neměnila. Čas strávený se skvělými lidmi, kteří se tu každý rok sejdou. Nabitý program, kamarádi, nové zážitky a hlavně jedinečné vzpomínky. Letos je to pro mě naposled a už teď mi to všechno chybí. Zažila jsem tu jedny z nejhezčích momentů. Diacel tvořil velkou část mého dětství. Za mě – lepší tábor prostě není. Tenhle tábor mi bude neskutečně chybět a navždy pro něj budu mít místo v srdíčku, pro vás všechny.
Od svých 7mi let jezdím na tábory s Diacelem. V dětství to pro mě bylo něčím, na co jsem se celý rok těšila. Vždy se sejít s lidmi, kteří pro mě tolik znamenají. Vždy jsem na 14 dní zapomněla na svou nemoc a byla mezi lidmi, s kterými jsme byli na stejné vlně a každý mohl být sám sebou (nebo aspoň doufám, že to tak měli i ostatní). Teď když jsem jela po pár letech už jako dospělá, nabral pro mě tábor úplně jiných obrátek. Zpočátku ve mně panovala nervozita a pochyby, že najednou budu mít takovou zodpovědnost vůči dětem a jejich rodičům. Jenže všechny tyhle negativní pocity byly v tu ránu pryč, když jsem zjistila, jak jsou děti skvělé, rozumné a v rámci možností i zodpovědné. Vše bylo díky tomu tak přirozené a tábor tak přinášel všem radost. Bylo krásné sledovat, jak starší děcka pomáhají mladším, kluci galantně nosí věci holkám, a jak mezi námi všemi panuje krásná harmonie. Sledovala jsem, jak mezi dětma vznikají tak silné přátelství, jaká jsem kdysi měla já a dodnes s těmi lidmi jezdím na tábor, i když jako instruktorka. Myslím, že každé dítě si z tábora odnese spousta věcí jako je přátelství, vztahy, nové dovednosti či zážitky a nové cesty jak zvládat svou nemoc. Doufám, že díky táboru si děti uvědomí, že jejich nemoc nemusí být vždy jen překážkou v jejich životě. Taky doufám, že jsem dětem jako instruktorka dala vše, co jsem mohla stejně tak, jako to pro mě dělali jiní, když já byla malá. A přeju si, aby se děti na tábory vracely a že se příští rok vrátím i já!
Tento tábor byl za mě jeden z nejlepších, velmi se mi líbil, protože letos vládla větší pohoda, nebyly jsme s dětmi ani jednou v nemocnici. Měli jsme konečně téměř celý tábor na senzorech a mohly děti častěji kontrolovat, stíhaly jsme zkontrolovat všechny i během svačin uprostřed her a výrazně pozitivně se to projevilo na glykémiích. To jsem si roky přála. Za mě bylo skvělé, že byla na táboře Markéta a kluci, bylo mi s nimi moc dobře, všechny mé děti si tábor moc užily a já mohla chvíli běhat po lese sama, protože mi ségra pohlídala Jířu. Dnes sedíme s Jiříkem doma v Praze a vzpomínáme na každou chvilku, kterou jsme s Vámi byli. Na hrabání se na pláži na přehradě, na blbnutí s dětmi. Já na probdělé noci nad glukometry a senzory táborových dětí, na kouzlo prostého života na Fort Hary a na noční koupačku v ledové vodě v bazénu. Chci zpátky!!! Zdeni, díky za ten krásný týden.
Milí táborníci i dospěláci,
letos mám z celého tábora ten nejlepší pocit. Tak krásný tábor za celou dobu jsme ještě nikdy neměli. Byli jste všichni fajn!
Nikdy se ještě nestalo, aby se sešla tak bezvadná parta jako tentokrát. Celý tábor panovala velká pohoda a všichni si těch 14 dnů užívali. Nikdy se nestalo, aby děcka soutěžila, hrála hry, plnila úkoly a vůbec je nezajímalo, jaký bude výsledek. Prostě do všeho po hlavě, užít si maximálně každou činnost, i když vím, že ne každého vše baví. Je to tak, z každého okruhu kousek…Bavilo mě se dívat na to, jak se k sobě chováte, jak úžasně spolupracujete i na radost ve vašich očích.
Na táboře se sejdou děti doslova z celé republiky, mnozí se potkávají jen tady. Nic jim nebrání v tom, aby k sobě byli milí, ohleduplní a přátelští.
Mnozí ze starších pochopili, v čem je tábor úžasný, mnozí litujete, že to přišlo tak pozdě :). Ale myslím si, že vám všem daly společně strávené chvíle strašně moc, a i ti, co dospěli do dospělého věku, si do života odnesou moc. Někteří z vás dospěli k tomu, že vidí, jak jste na táboře důležití i v tom, že si vzájemně pomáháte. Mnozí z vás právě v tomto kolektivu zjistí, že jim cukrovka vůbec nevadí :). A O TOM TO JE!
Máme nejlevnější tábor v republice, ale troufám si říct, že s maximální péčí po všech stránkách. To, co hradí rodiče, nestačí ani na ubytování a stravu pro děti. Nejen na to, ale i na VŠECHNY aktivity, které jsou navíc, musím zajistit finanční prostředky d sponzorů. Jsem moc ráda, že na „moje“ děti – diabetiky slyší a že se mi to každý rok podaří.
Jsem moc ráda, že každý rok najdu nadšence, kteří mi s táborem pomohou. Děkuji tedy Sáře, Aničce, Hynkovi, Vojtovi, Martině a Karlovi. A další velice důležití lidé jsou zdravotníci, kteří o děti pečují mnohdy líp než doma. Letos to byl: MUDr. Tomášovi, MUDr. Martě, MUDr. Klára, sestřička Karolína, Markéta a také Adéla.
Když přepisuji vaše hodnocení a prohlížím si fotky – hned bych se na Štědronín vrátila:) Věřím, že všichni budete mít jen ty hezké vzpomínky :).
POKUD JSTE DOČETLI AŽ SEM, NEPŘEHLÉDNĚTE INFORMACE:
ZIMNÍ DIA TÁBOR „BEDŘICHOV 2020“: 18. – 25.1.2020
LETNÍ DIA TÁBOR „ŠTĚDRONÍN 2020“: 27.6. – 11.7.2020