Chci zasílat novinky e-mailem.
Jihočeské sdružení celiaků
Kritéria při stanovení stupně závislosti (PDF)
Příručka nejen pro rodiče diabetických dětí MPSV 2010 (PDF)
Diabetická hymna
Průvodce životem s cukrovkou
Lázeňská léčebna Mánes (leták)
Sociální pomoc Písecka
Benkor
KATALOG POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH A DOPROVODNÝCH SLUŽEB NA PÍSECKU (PDF)
Ocenění studentů ČVUT za vynález glukometru
detskydiabetes.cz
S inzulínem jednoduše
Stručné shrnutí úhrad od 1.12.2019
Kalkulačka ročního limitu senzorů, vysílačů, přijímačů
Pavel Šporcl.
Hanka Křížková.
pan senátor Krejča
Southwestern company
poděkování houslistovi Pavlovi Šporclovi
poděkování Nadaci Agrofert
Zde najdete materiál ke stažení. (přihlášky,pozvánky...)
Na tábor jezdím rád, protože tam mám kamarády. Rád lyžuju a je tam zábava. Hodně se mi líbil bouling i nějaké hry. Asi bych nic neměnil. Rád bych jel na letňák.
Tábor se mi moc líbil, byla na něm zábava, ale někdy i zmatek. Na tábor jezdím hlavně kvůli tomu, že tam jezdí lidé, které mám ráda, a že se tam něco děje. Asi nic neměnila, ale možná trochu ztlumit ty menší :D. Každý rok něco naučím, jak k lyžování nebo k diabetu či celiakii, tak i další. Jsem hodně ráda, že jsem poznala lépe další lidi a změnila tak můj názor na ně. Bylo to strašně moc fajn a nezapomenu na to. Tábor podle mého strašně rychle utekl a docela mě to mrzí. Nevadilo by mi, kdyby byl třeba o dva nebo tři dny delší, ale někteří by to třeba nepřežili. Už se těším na letňák a na lidi, co na něj jezdí.
Hodnocení tábora Mé letošní hodnocení tábora je velmi pozitivní. Na tábory s Diacelem už nějaký ten pátek jezdím a i přes to, si pokaždé odvážím skvělé zážitky. Letos byla konečně po dlouhé době správná zima s perfektními sněhovými podmínkami a tak jsme mohli lyžovat na všech sjezdovkách. Ty sice nejsou nějak zázračně dlouhé, ale to mi zas tak moc nevadilo, protože jsem větší část týdne strávil na běžkách. To bych bral trochu jako samostatnou kapitolu tábora. Ve stopě jsme si odpočinuli od bordelu, který na chatě vytvářeli naši mladší kolegové, co s námi nejeli. Navíc díky tomu, že jsme přeci jen vydali trochu víc energie, než ti lenochodi na sjezdovkách, tak jsme si mohli dopřát pár klidných chvilek s občerstvením. ? Sice mi tyto zastávky trochu pročistily peněženku, ale stálo to za to. Od sportovních aktivit teď přejdu k těm spíše rekreačním. V úterý jsem byl nejdříve trochu skeptický k odpolednímu programu, protože jsem moc nevěděl, co si mám pod pojmem biatlon představit (protože převážná část tábora s sebou neměla běžky), ale nakonec jsem byl mile překvapen. Ve středu jsme si jeli užít trochu zábavy do Babylonu. Neměl jsem však příliš ambice běhat po schodech na tobogány, ale i přes to jsem si díky vířivkám den užil a trochu zregeneroval. Čtvrteční bowling zase jako každý rok pěkně zpestřil program, dokonce bych ho vydržel hrát ještě déle. :D Na závěr bych chtěl poděkovat všem instruktorům a doktorkám, co se o nás celý týden starali a obdivuji je, že to s námi všechno tak perfektně zvládli.
Stejně jako oba předešlé zimáky se i letošní odehrával zase na jiném ubytovacím zařízení. A tak jsme letos byli sjezdovce ještě blíže, ranní mobilizace ke svahu nezabíraly příliš dlouhou dobu. Zimák jsem si velmi užil, oproti minulým táborům jsem letos otestoval i běžky. Příjemně mě překvapily i přes všechny bolesti, které mi způsobily -? Stále mě bavilo jet dále a znovu padat -?. Organizace tábora i program byly skvělé, bohužel se někteří jedinci distancovali od večerního programu. Děkuji za tábor.
Jezdím na tábory rád, protože tam jsou super lidi i vedoucí, zažijí se tam vždy super věci. Hodně se mi vždy líbí v Babylonu a bowling. Letos byl výjimečně sníh všude, což bylo hodně dobrý. Já osobně bych nic neměnil, se vším jsem spokojen. A osobně doufám, že se dostanu na letní tábor.
- Proč jezdím na tábory? Protože tam mám spoustu kamarádů, co mají cukrovku, celiakii, a někteří i obojí, se kterými si mohu popovídat o různých problémech. Jezdím tam, abych se naučila lepé vykompenzovat cukrovku, a třeba se naučit i něco nového do života. Vždy se těším na kamarády, instruktory, na paní doktorku se sestřičkou a na program tábora. - Co se mi líbilo? Líbilo se mi, že bylo letos hodně sněhu, a bylo docela dobré počasí na lyžování. Také se mi líbil výlet do Babylonu v Liberci, večerní společenské hry, bowling. - Co bych změnila? Ubytování. I když vím, že není snadné sehnat ubytování pro takový počet lidí, takže můžeme byt všichni rádi, že jsme vůbec měli kde bydlet - Co mi tábor dal? Určitě další zkušenosti s cukrovkou, např. jak se vyhnout některým situacím, nebo jak jej řešit. Skvělé přátelé, nezapomenutelné zážitky. Moc se těším, až přijde DVD s fotkami, a těším se na další tábor.
Na tábor se vždycky těším. Tentokrát nám vyšlo počasí. Bylo hodně sněhu. Chata byla hodně blízko sjezdovek, což převážilo velmi historické vybavení chaty. Dobře jsem si zalyžovala, také v Babylonu se mi líbilo i na bowlingu. Jídlo mi moc nechutnalo.
Na tábor jezdím, protože tam jsou skvělý lidé a vedoucí. Vždycky tam zažiju spoustu a spoustu zábavy. Nejvíce se mi líbili výlety na běžkách, i přesto že jsem proležel dva dny. Dále byl i super ten biatlon. Dobré byly i vtipné Vojtovy večerky a večerní programy. Nezměnil bych nejspíš, nic všechno bylo super stejně jako vždycky. Tábor mi dal to co asi úplně všem to nejdůležitější a to je jak správně zachránit kamaráda v bezvědomí s cukrovkou. A samozřejmě spoustu skvělých nových přátel a kamarádů. Těším se na další tábor.
Tábory s Diacelem mě baví, rád lyžuju. Nejvíc se mi líbilo v Liberci, v aquaparku. Na táboru bych nic neměnil. Díky táboru mám nové kamarády z celé republiky, zlepšil se v lyžování
Letošní tábor byl zase fajn. Na rozdíl od minulého roku bylo letos enormní množství sněhu (chápu, že to nikdo nemohl ovlivnit, ale bylo to fajn). Snažil jsem se preferovat běžky, protože - jak bylo krásně tak to byla paráda porozhlídnout se po okolí, zasněžených pláních, zamrzlé přírodě a tak. Příjemné zpestření byl i úterní biatlon, škoda jen že to nebylo delší, jako jo v tu chvíli sice každý (včetně mě) nadává a chce umřít, ale chce to dát si pořádně do těla. Nechyběl ani výlet za rekreací do bazénu do Liberce, což byl krásný den odpočinku. Díky všem za krásný týden a příště bych jel rád znova.
Tady posílám své hodnocení tábora: Na zimní tábor jsem se těšila už od té doby, co jsem se o něm dozvěděla. Na tábor jsem jela hlavně kvůli kamarádům, které znám už od léta a samozřejmě kvůli lyžování. Bohužel jsem nemohla lyžovat všechny dny, protože jsem byla nemocná ale i tak jsem si skvěle zalyžovala a užila si úžasný týden s kamarády. Jsem ráda, že jsme měli možnost se naučit aplikovat glukagen a znovu stejně jako na letním táboře si popovídat s paní doktorkou a dozvědět se další zajímavosti. Na táboře bych nic neměnila. Jediné co mě mrzí je, že je tábor jen na týden. Na táboře jsem zase poznala nové kamarády. Na tábory jezdím hodně ráda, protože jsem mezi lidmi, kteří mě chápou a mají stejné problémy a dokážou mi v čemkoli pomoct. Doufám, že se se všemi uvidím na letním táboře.
Na táboře jsem už po několikáté a každý rok oceňuji všechnu snahu vedoucích, protože vím, že to není jednoduché. Líbí se mi kolektiv všech lidi, kteří na tyto tábory jezdí. Také mám ráda každé ozvláštnění každodenního lyžování například bowlingem nebo výletem do Liberce. Ocenila bych ale více času na lidi, se kterými se vidím jen dvakrát do roka. Vím, že to jinak nejde, ale trochu mi vadí ta uspěchanost všeho. Jinak mám ale na tábory skvělé vzpomínky a ještě jednou děkuji za skvěle prožité dva týdny.
Na tábory jezdím, protože tam mám kamarády. Nejvíc se mi líbilo v aquaparku. Změnila bych postele. Tábor mi další dal kamarády.
Na tábor jezdím, protože mě to baví, Nejvíc se mi líbilo lyžování, bazén, bowling. Neměnila bych nic. Vím o něco víc o cukrovce.
Na táboře se mi líbí. Nejvíc lyžování, podplavávání iglú v Babylonu Změnila bych jen větší pokoje, Co mi dal tábor - dárky v taštičce.
Jak to píši každý rok, týden strávený s přáteli na horách je vždy skvělý. Nejen, že si na chvíli můžeme odpočinout od každodenní rutiny jako škola, učení, povinností, navíc si užijeme týden plný zábavy a smíchu. Program je vždy plně nabitý a slovo “nuda" zde neexistuje. Být v kolektivu „svých", mezi diabetiky je také báječné, protože ostatní můžeme zaujmout tím, co nám jde, nikoli nemocí. Každý rok se sem moc těším. Děkuji všem, co se o nás ten týden starali, ať už o zábavu či zdraví. Děkuju
Na tábory jezdím hlavě kvůli kamarádům, které vidím jednou za půl roku, ale i kvůli novým zážitkům. Líbilo se mi, že oproti loňsku byl sníh a hned se lépe lyžovalo. Změnila bych nejspíš ubytování, protože nevím jak ostatní, ale já spala na palandě nahoře a celá postel neměla daleko od toho, aby se rozpadla. A celkově jsme neměli skoro ani ošetřovnu nebo klubovnu. Tábor mi dal jako pokaždé spoustu zážitků a spoustu nových kamarádů.
Letošní tábor se opět vydařil. První dny bylo počasí opravdu skvělé, na konci byla sice zima, ale to se na horách očekává. Pokoje na nové chatě byly trochu malé, ale alespoň jsme se víc sblížili. :D Jsem ráda, že jsme měli znovu ozvláštněný tábor Aquaparkem a bowlingem. Sice jsme se na bowlingu nemohli bavit s kamarády z jiných týmů, ale i tak to bylo fajn. Obdivuju Doktorky, že to každý rok zvládají s nočním vstáváním, aby nás měřily. A taky obdivuju ostatní vedoucí, že to s námi ještě nevzdali. Hlavně Zdeňku, samozřejmě, že celý tábor každý rok pořádá. Děkuju, že jsem na táboře mohla znovu být a snad se se všema uvidím na letním táboře.
Na tábory jezdím kvůli kamarádce, kterou jsem potkala na tomto táboře. A také kvůli lyžování a hlavně ježdění na snowboardu, rodina nemá v oblibě hory a škola mě díky diabetu a celiakii nevezme, tak bych se tam jinak nedostala a já hory ráda. Líbil se mi sníh a také jsem se tu naučila na snowboardu. Jediné co mi chybělo, tak bylo o proti loňskému roku vlastní sociální zařízení a také kvalita penzionu byla trochu horší, ale dalo se to přežít. Tábor mi dal spoustu kamarádů a i zkušeností.
Z mého subjektivního pohledu to byl nejklidnější tábor. Ale asi je to tím, že naše děti odrostly, dostala jsem se často na běžky, nemusela na sjezdovky :-), bylo úžasné počasí a většinu táborových dětí jsem znala. Ubytování sice nebylo luxusní, ale dostačující, ajídlo výborné. K programu - já osobně si nedovedu představit, že bych celý týden strávila jen na sjezdovce. Myslím, že hlavně pro malé děti je to dlouhé. Zkusila bych jim to "naředit" třeba nějakým bobováním, stavěním sněhuláků, koulovačkou. Aby to nebylo jen o drilu na lyžích. Běžkaři v tom mají výhodu a jsem ráda, že si na to přišli.
Jako obvykle jsme byli moc spokojeni. První rozpačitý dojem z ubytování se rozplynul po prvním opravdu výborném domácím jídle. Děti byli jako vždy v pohodě a všechno klapalo jako dobře namazaný stroj. Už se těším na další rok.
Jeden z nejhezčích zimních táborů - snad z důvodu krásného počasí, nebo dobrého jídla, které bylo mimořádné. Na spaťanské ubytování jsme si zvykli, vyváženo ostatním. Děti mi tentokrát připadaly více spolupracující. Prostě prima tábor, už se těším na další.
Letošní zimní tábor mi vzal moc sil. Celé jsem se snažila domluvit již od dubna a až do zahájení jsem musela stále řešit nějaké nejasnosti a vymezovat si podmínky. Nejhorší je, že v téměř žádných zařízeních v Bedřichově není možné zajistit pobyt pro dětský kolektiv, všichni se zaměřují především na individuální rekreaci, která je za jiné peníze. Jsem ráda, že se mi to povedlo a zimní tábor se mohl realizovat. Podmínky chaty Ludmila jsou zcela jiné, než bylo v minulých letech. Museli jsme se všichni smířit s určitým nepohodlím a mnohé přehlédnout. Letos ale byly snad nejlepší podmínky pro lyžování za celou dobu, co do Bedřichova jezdíme, takže to byla velká odměna pro všechny.
Co se týká dětí – každý si musí rozmyslet, zda chce svůj čas trávit na táboře, brát ohledy na ostatní = nenechávat celou skupinku neustále čekat, až přijdu…hrát kolektivní hry. O tom tábor je. Pokud někdo chce řídit svůj čas na horách jinak, musí si zvolit jiný způsob zimní rekreace. A všichni – hlavně mladší kluci si musí uvědomit, že my všichni dospělí si na tuto akci musíme vzít svou vlastní dovolenou. Opravdu tam nesme proto, abychom někoho učili, jak se má v chatě chovat.
Jinak tábor neuvěřitelně utekl a věřím, že si ho všichni užili
LETNÍ DIA TÁBOR „ŠTĚDRONÍN 2019“ ZAČÍNÁ 29. ČERVNA